Školství do roku 1918
Nejstarší zpráva týkající se vémyslického školství, pochází z roku 1559. Podle ní měla výuka probíhat v domě, který obec získala darem na výstavbu radnice. Obě instituce – škola a vedení obce tak měly sídlit v jedné budově. Teprve od počátku 18. století máme poměrně bohaté záznamy, z nichž se dozvídáme jména učitelů, tehdy zde působil vždy jen jeden, jejich příjmy, povinnosti a například i to, že každý z nich působil zároveň jako varhaník v kostele.
1. První světová válka
Většina učitelů musela narukovat do armády. Na školách proto začaly ve velké míře vyučovat ženy, což byla do té doby dost neobvyklá. Také do Vémyslic přichází učit žena, dcera tehdejšího ředitele Růžena Řezníčková.
Samotné vyučování naráželo celou dobu války na řadu problémů. Vzhledem k nedostatku mužů povolili státní orgány, aby děti místo vyučování pomáhaly při polních pracích. Školní docházka se tak stala velmi nepravidelnou. Učitelé byli navíc pověřeni vykonáváním mnoha různých prací ve prospěch státu a obce. U nás se jednalo o rozdělování potravinových lístků, soupisy osevních ploch, soupisy obilí, mouky a jiných potravin
apod. Vzhledem k tomu, že toto mělo přednost před vším ostatním , odpadala často výuka pro zaneprázdnění učitelů.
2. První republika
- říjen přinesl samostatnost naší zemi a s ní i mnohé změny ve školství. Učitelé byli zbaveni všech povinností, které se netýkaly výuky a nesouvisely s jejich povoláním, což vedlo ke značnému zkvalitnění výuky. Přesto však některé problémy přetrvávaly. Rodiče si během války rychle zvykli na nařízení o polních pracích a i ve svobodné republice využívali svých starších dětí pro práci v zemědělství na úkor povinné školní docházky.
Dne 2. Srpna 1924 proto rozhodlo obecní zastupitelstvo na svém zasedání o výstavbě nové školní budovy a zároveň o zřízení měšťanské školy u nás. Těsná nadpoloviční většina osmi hlasů z patnácti však dávala tušit nadcházející problémy. Přestože se jednalo o děti, vzneslo několik desítek občanů proti tomuto rozhodnutí protest k zemskému výboru, který byl však naštěstí zamítnut. Již v nadcházejícím školním roce 1924/25 začala měšťanská škola fungovat jako pobočka školy krumlovské a nastoupilo do ní 33 žáků, z toho 23 z Vémyslic.
Stavba začala výkopem základů, sklepů a studny 31. srpna 1925 a již 17. září byly dokončeny základy. Hrubá stavba pak rostla doslova jako z vody a již 5. prosince byla budova pod střechou. Během jediného roku byla stavba dokončena a 29. srpna 1926 následovalo slavnostní otevření za účasti zástupců školských úřadů a poslance Františka Molíka.
Školní rok 1926/27 tak zahájil již v nové školní budově a ve dvou třídách měšťanské školy, do níž nastoupilo již 46 žáků.
Vrcholu škola dosáhla v dobách první republiky dosáhl v letech 1938/39, kdy vémyslickou školu navštěvovalo 249 dětí. V dobách první republiky se však naše škola stala jednou z největších českých škol v tehdejším okrese Moravský Krumlov.
3. Druhá světová válka
Druhá světová válka opět přinesla řadu velkých změn ve společnosti i ve školství, což se samozřejmě odrazilo i v naší obci. Zaniká veškerá mimoškolní činnost, zachovány zůstaly jen nově nařízené oslavy narozenin Adolfa Hitlera a prezidenta Emila Háchy.
Činnost učitelů byla bedlivě sledována a mnozí se stávají obětí perzekucí a jsou za své názory pronásledováni.
Ke konci války, když se přiblížila fronta a hrozilo bombardování, došlo z bezpečnostních důvodů k přerušení vyučování a v květnu 1945 byla školní budova přeměněna na polní lazaret, v němž zemřeli na následky zranění dva vojáci Rudé armády. Jejich těla byla pohřbena před budovou školy a nad nimi 24. září vztyčen památník.
4. Škola po únoru 1948
Další výraznou změnou pro celé školství a tím i pro naši školu byla změna ve vedení státu po únoru 1948. Od 1. září téhož roku byly opět odděleny jednotlivé typy škol a vznikla místo školy obecné škola národní a místo školy měšťanské škola střední. Obě části v naší obci však i nadále úzce spolupracovaly až do další školní reformy platné od 1. září 1953, která je opět sloučila. Vznikla tak osmiletá střední škola.
5. Období v letech 1953 – 1989
Roku 1953 již měla vládnoucí KSČ dostatečně upevněny pozice ve státě, aby mohla účinně zasahovat do všech součástí společenského života a samozřejmě i do školství. Výchova mladé generace v duchu marxismu se stala jednou z priorit. Na ní se však mohli podílet pouze učitelé s režimem alespoň částečně svázaní. Počátek padesátých let je tak charakterizován zakládáním místních organizací KSČ na školách, což nutně zasáhlo i naši školu. Základní organizace KSČ začala pracovat 1. září 1953. V této době již také fungovalo Revoluční odborové hnutí.
Nezapomínalo se ani na mládež, takže nedílnou součástí škol se stávaly pionýrské organizace a členství v nich bylo postupem času stále více vyžadováno. Při založení pionýrské organizace 18. května 1951 se přihlásilo pouze 15 dětí. Již za čtyři roky se jejich počet zvýšil na 61 a další rok na 109 členů. Ve školním roce 1959/60 již bylo součástí pionýra 156 žáků, což je téměř 80% tehdejšího počtu.
6. Období od roku 1989
Rovněž vedení jednotlivých škol doznala změn a ke 30. červnu 1990 odvolal okresní školský úřad stávající ředitele. Novým ředitelem školy se stal Pavel Grasgruber. Politická školení učitelů byla zrušena.
Změny zasáhly i výuku a osmiletá základní škola byla od roku 1996 opět rozšířena na devítiletou. Změnila se náplň mnoha předmětů, zejména dějepisu, literární výchovy, občanské nauky, některé jiné, např. branná výchova zanikají zcela. Po mnoha letech se do škol opět vrátila výuka náboženství, což se u nás stalo od roku 1990, a přihlásilo se do ní celkem 48 dětí.
Přes všechny změny však zdárně pokračovala mimoškolní činnost a nadále pracovala řada zájmových kroužků. Z nově otevřených se největšímu zájmu těšily kroužek pěvecký, výpočetní techniky, baseballový a od roku 1995 opět obnovená národní házená.
Vzhledem k rozvoji talentovaných žáků však naše škola i nadále obesílala tzv. olympiády, soutěže ze znalostí jednotlivých vyučovacích předmětů, které během několika let opět dosáhly velké popularity a v současnosti se jich opět účastní drtivá většina škol okresu. Ani v posledním desetiletí jsme nezůstali bez úspěchu a v rámci okresu obsadila naše škola několik předních míst, zejména zásluhou matematiky a českého jazyka, v němž jsme zásluhou Soni Rozmahelové, Lucie Chaloupkové a Lucie Němcové dokonce třikrát postoupili do oblastního finále v Brně, čímž se řadíme mezi nejúspěšnější školy okresu, včetně osmiletých gymnázií.
Pokračovala i řada sportovních soutěží, např. turnaje v malé kopané, později okresní přebor v malé házené, účast na atletických přeborech a poháru rozhlasu. Vynikajících výsledků dosáhl ve vrhu koulí Robert Illek, který v jednom ze závodů okresní ligy dokázal zvítězit, a rovněž v dálkařském sektoru byl výraznou oporou vémyslického družstva.
Kromě olympiád a sportovních soutěží jsme se zúčastňovali i mnoha jiných, z nichž za připomenutí stojí první místo Lenky Procházkové, tehdy žákyně 4. ročníku, v okresní soutěži Pohádka očima dětí, kategorie loutek.
Největší proměna školní budovy však začala být realizována roku 1996, kdy obecní zastupitelstvo rozhodlo z důvodů zamýšleného prodeje budovy č.p. 73, kde probíhala výuka prvního stupně ZŠ, o přístavbě pravého křídla školní budovy se šatnami v suterénu. Ve výběrovém řízení zvítězila firma VHS Dřevojan z Moravského Krumlova s rozpočtem 6,5 milionu Kč. Na přístavbu částkou 2,7 milionu Kč přispěl HU civilní obrany, neboť suterén se šatnami byl projektován i jako stálý kryt. Stavba započala v září 1996 a v červnu následujícího roku byla ukončena v hrubém stavu. Poté se následkem nedostatku financí výrazně zpomalila. Přesto byla 10. října 1997 předána její první část – suterén se šatnami. Vzhledem k řadě víceprací se jen stavba tohoto úseku prodražila asi o dva miliony Kč, které však vzhledem k umístění krytu pomohl uhradit opět HÚ civilní obrany. Dokončení výstavby přízemí a patra a jejich vybavení pak probíhalo v průběhu příštího roku do 5. listopadu 1998.
Po celé desetiletí probíhala současně i nákladná modernizace stávajících učeben. Vzniklo specializované pracoviště pro výuku informatiky s řadou počítačů, jedno z nejlépe vybavených na okrese, většina tříd byla vybavena moderní multimediální technikou a mnoha novými pomůckami. V přístavbě vznikla specializovaná učebna fyziky a chemie s moderní laboratoří. Můžeme tak směle tvrdit, že ani v nové společenské situaci a za stále se zhoršujících ekonomických podmínek neztratila vémyslická škola nic ze svého vysokého standartu, ba naopak z hlediska vnitřního vybavení zaujímá v současné době ve srovnání s ostatními školami okresu jednoznačně jedno z prvních míst.
